Listopad 2017

Cuéntame que te pasó (Lukáš/Javier)

Pondělí v 2:05 Příliš dlouhá zima
Do fabriky přibyli kubánští dělníci a to nemohlo zůstat bez povšimnutí. Všichni věděli, že přijeli Kubánci, protože denní směny a program se změnily, ředitel mluvil o pobytu dělníků z Československé socialistické republiky na Kubě a naopak, a Kubánci byli příliš hlasití na to, aby zůstali bez povšimnutí. Nebyli schopní vytrvat v klidu a tichu. Proto se jejich vztahy s Čechy - a Češkami - tak komplikovaly.
Lukáš měl už dávno vyhlídnutého dělníka, se kterým byl ochoten strávit víc než povinnou pracovní dobu. Mluvil obstojně španělsky a zároveň byl ochotný se i něco přiučit.
"Já jsem Lukáš," vydechl jednou v zápalu dobrosrdečnosti a přátelství k dalším socialistickým státům.
"Javier Varaquez."
A Lukáš měl několik hodin na přemýšlení.
Javier. To jméno se lehce převalovalo na jazyku, všichni se s ním mazlili a všichni ho chtěli.
"Moc toho nenapracujou," stěžuje si skoro každý kolega.
Lukáš ale myslí spíš na ta karamelově čokoládová těla než na hromady bavlny čekající na zemi vedle strojů na zpracování.
Nakonec, za tohle ta práce i stála.

I. sezení

14. listopadu 2017 v 23:14 dej mi důvod tě zabít
Sezení I.
"Ubližuje vám?"

"Neustále."

"Jak například?"

"Docela často mě řeže střepinami."

"Vy myslíte…fyzické násilí?"

"Vy ne?"

"Myslel jsem, že jste mluvil spíš o nějakém nátlaku."

"To taky."

"Aha."

"Má rád mojí krev."

"Mluvil jste o tom s někým?"

"Teď o tom mluvím s vámi."

"Takže nikdo jiný o tom neví?"

"Proč by o tom měli vědět?"

"On vám fyzicky ubližuje!"

"Protože mě miluje."

"Prosím?"

"Nosí mi obvazy a vodu."

"On vás zraní a pak vám nosí obvazy?"

"Řeže mi ruce a pak sedí vedle mě a dezinfikuje mi rány."

"Ten samý den?"

"Tu samou hodinu."

"Dokážete to nějak vysvětlit?"

"Miluje mě."

"Ale vždyť váš řeže střepinami."

"A pak ty rány dezinfikuje."

"Slyšíte, co říkáte? Vy obhajujete jeho jednání. Vždyť vám ubližuje, copak to tak necítíte?"

"Stará se o mě."

"Ale až poté, co vás nějak zraní. Řeže vás střepy - ještě něco dělá?"

"Je toho hodně."

"Budete se chtít svěřit?"

"Teď ne."

"A vám jeho přístup nevadí?"

"Ne."

"Máte na rukou jizvy?"

"Podívejte se sám."

"Ale vždyť je to hrozné - vám to doopravdy nevadí?"

"Proč by mělo?"

"Máte ruce úplně rozřezané! Jenom proto, že vás člověk, kterého zjevně milujete, zraňuje."

"K čemu mi jsou ruce?"

I.

1. listopadu 2017 v 23:42 dej mi důvod tě zabít
"Dej mi důvod tě zabít."

Nebylo to Dej mi jeden důvod, proč tě nezabít.

Nebyli nepřátelé na život a na smrt, kteří se pronásledovali po celém světě, dokud se nesešli tady, na jeho vertikálním konci, v střešní restauraci vysoko nad městem.

Neměl to být jejich poslední souboj.

Nebojovali spolu.