Únor 2014

Someone Like You (Lukáš a Michal)

28. února 2014 v 15:15 Příliš dlouhá zima
Napadlo mě to, když o angličtině moje spolužačka krásně zpívala píseň zmíněnou v názvu povídky, "Someone Like You". Prostě jsem se dostala do jejího textu a použila ho jako inspiraci...
Dá se říci, že tahle povídka patří do série povídek o Kryštofovi a Feliksovi, přestože v textu není ani o jednom z nich zmínka - povídka se týká jedné z dalších, vedlejších postav, Lukáše, a jeho "životního osudu", dá-li se to tak říci.
Doufám, že se bude líbit (pokud to tu ještě vůbec někdo čte). ;)


1980
"Tak mi ta dovolená vyjde."
Jejich rozhovor vlastně začínal docela hezky. Lukáš se slastně protáhl na posteli. Bože, jestli je slyšeli sousedi, bude mít zase průser. Ale jestli ne…mohli by si to zopakovat…
"Tak to se máš," odpověděl se zavřenýma očima. Jak mohlo být tady, v mrňavém kutlochu uprostřed obrovského města najednou tak krásně? Skoro jako by ležel v apartmá někde v Itálii… I to slunce tak krásně hřálo. Obdélníkové okno se zataženými žaluziemi propouštělo jen úzké proužky světla, a ty dopadaly na postel, přímo na Lukášovo tělo. Itálie…moře, víno, pizza, buon giorno! Když Lukáš zavřel oči, představoval si sám sebe a Michala na pláži, kde by nikdo jiný nebyl, jen vyhřátý písek a slunce a ticho a oni dva…
Ale do Itálie bylo z malého bytu v posledním patře baráku na okraji Prahy daleko.