Říjen 2012

Nadechnout se - G. Orwell

30. října 2012 v 16:40 Knihy
"Takhle to dneska chodí. Všechno je uhlazené a lesklé, všechno je vyrobené z něčeho jiného. Celuloid, guma, samá chromovaná ocel, obloukové lampy září celou noc, skleněné střechy nad hlavami, všechna rádia vyhrávají tutéž melodii, žádná zeleň, všechno zabetonované, kuřecí polévka bez kuřete."
Ne, není to popis dnešní doby. Je to úryvek z knihy Goerge Orwella Nadechnout se, která vznikla v roce 1939, a která se odehrává o rok dříve.
George Bowling je naprosto obyčejný, nijak výjimečný člověk - žije na předměstí Londýna s manželkou a dětmi, pracuje jako pojišťovací agent, bojoval v první světové válce a jasně si uvědomuje stále reálnější hrozbu, představovanou Hitlerem.

Budapešť, 20.10. 2012

24. října 2012 v 18:08 Cestování
Pešť.
Zmatek, neklid, hluk a spousta lidí.
Žádný řád.
Vliv východu. Secese a socialismus pokojně vedle sebe. Krásné stromy po stranách ulic. Všude jsou vlajky. V úterý je státní svátek. Podchody - chlad, dlaždičky, potrhané plakáty. Jako u nás.
Ulice jsou plné života.. V předzahrádkách cukráren si lidé dávají kávu, v restauracích guláš. U stolečků postávají zaměstnanci a zvou vás na jídlo. Nerozumím jim. Ani slovo. Tak se alespoň usmívám a vrtím hlavou.



Syd Barrett - Dark Globe (Wouldn't you miss me?)

15. října 2012 v 18:10
Pokud mě nějaká Sydova písnička spolehlivě dohání k slzám, je to právě tahle. Sydův hlas, ten text, ta kytara...všechno dohromady vyznívá tak strašlivě smutně a nešťastně, když Syd zpívá "pleeeeease, pleeeeease lift a hand, I'm only a person" a pak na konci "Won't you miss me? Wouldn't you miss me at all???", tak se mi chce brečet, protože Syde, ach, ty krásný zoufalý blázne, ani nemáš tušení, jak moc tě postrádáme, jak moc tady chybíš, a chybíš nám ještě víc, když tě slyšíme jak se ptáš, zda nám vůbec chybět budeš...Syde, ty si nezasloužíš, aby se na tebe zapomělo. Ale neboj se, na světě jsou stále lidé, kteří tě milují nadevše, kteří tě v srdcích nosí s sebou ať už jsou kdekoliv, a všechno co dělají, dělají kvůli tobě, zářivý démante.


Vietnam

8. října 2012 v 18:49 Jednorázovky

Tvrdili, že ze mě bude hrdina. Že dostanu metál a stuhu a pak si budu žít v bílým domku na kopci nad městem. S usmívající se ženou a třemi dětmi a doživotní slávou. Je snadný tomu uvěřit. A já se nechal zblbnout, navléct se do khaki hadrů a kolem krku si připnout známku jako pes. Získám všechno, co chci. Kvůli tomu se let do Vietnamu a zpátky vyplatí. Jenže mezi příletem a odletem je doba neurčitá, a je jen na náhodě, jestli zpátky poletím v parádní uniformě, nebo v bedně. I když spousta kluků, co je tu zabili, zůstala ležet někde v bahně a nikdy nebudou pohřbený tak, jak si zaslouží. Proč se do tohohle Amerika cpala? Aby dokázala svou všemocnost?

Předevčírem zastřelili Toma. Šel se svojí jednotkou na průzkum a nevrátil se. Nikdo kromě mě se po něm neptal. Odpovědi byly kusé a neúplné a lhostejné: jednotku přepadli Vietnamci a kromě Toma zabili i pár dalších - ale hlavní přece je, že my jsme jich postříleli víc než oni nás, ne?

Švýcarsko - básnička

4. října 2012 v 16:45 KPP
Už dlouho jsem chtěla napsat nějakou inteligentní filozofickou báseň, ale nějak se mi to nedařilo. Tak jsem napsala alespoň tohle. Nudila jsem se o zeměpisu a vzpomínala, jak loni Adam - když jsme se o tom učili - napsal báseň o Belgii, do který zakomponoval nejdůležitější věci, co se máme naučit (mimo jiné tam byl verš "EU zde má také příbytek, dělají tu jak dobytek"). Tak proč bych to nemohla udělat se Švýcarskem?

Švýcarsko leží v Alpách
Moc místa nezabírá na mapách
Dost drzosti má na to
Zvysoka kašlat na NATO
Je to velmi vyspělý stát
Při válce nesmí na žádné straně stát
Bankovnictví tu je skvělé
Hodinky a nožíky vyrábějí směle
(a všechny ostatní posílají do...)
A čokolády tam mají tuny
Německy, francouzsky i rétorománsky umí
Každý by tam chtěl žít
A dost nízké daně mít
Švýcaři však svou vlast brání
A své občany (a sjezdovky a Matterhorn) si chrání
Takže je to na ...
A to je asi konec, no.