Září 2012

Pink Floyd - Welcome to the Machine

20. září 2012 v 16:35 Pink Floyd
Existují snad jen dvě písničky od PF, které jsem nesnášela a teď je zbožňuji - Astronomy Domine a Welcome to the Machine. U Astronomy Domine to byla spíš jen taková nechuť, prostě se mi moc nelíbila (nechápu proč) - fakt je, že poté, co jsem prvně slyšela album "Piper at the Gates of Dawn", bolela mě hlava a přísahala jsem si "Už nikdy víc!" Z "Interstellar Overdrive" mě bolí hlava i teď, ale ostatní už považuju za naprosto úžasný, sydovský, geniální...
U "Welcome to the Machine" to bylo trochu jinak - dřív pro mě bylo album "Wish you were here" jednoduše albem, na kterém je stejnojmenná píseň, "Shine on..." a takový ty dvě další. "Have a cigar" mi nevadila, zato "Welcome to the Machine" jsem nenáviděla a klidně jsem jí neváhala i přeskočit. Nesnášela jsem ty efekty. Nesnášela jsem jí celou. Pak jsem někde našla text. Ten zapůsobil. Vždyť je to geniální, vždyť to má myšlenku... Párkrát jsem si to poslechla, dost možná ve chvíli, kdy jsem se na něco měla učit (v takových chvílích dělám věci, který bych normálně nedělala například najednou připravuju jídlo nebo si začnu uklízet, všechno abych se vyhla učení...) - a ejhle, ono to nakonec není tak hrozný. Naučila jsem se jí nepřeskakovat, o něco později jí dokonce i naslouchat, jasně že to nešlo z minuty na minutu, chvíli to trvalo, ale výsledek je hlavní - když na ni přijde řada na cédéčku nebo v mp3, ráda si jí poslechnu.
Hlas...perfektní. K textu sedí dokonale (můj malý, skromný, nicotný názor)



Malá "love-story"

4. září 2012 v 19:36 Humor
"Karle..."
"Hm?"
"Karle, ty mě neposloucháš!"
"Hmmm...ale jo..."
"Karle, já tě miluju!"
"...jo..."
"Miluješ mě?"
"Jo...jasně..."
"Ach, Karle, miluju tě víc než Julie milovala Romea!"
"OK..."
"Karle, chci tě!"
"Nelíbej mě..."
"Musím tě dostat! Je mi jedno že máš ženu a děti! Ach, Karle, budeme se milovat celou noc..."
"Ne, Bedřichu, nebudeme! Budeme psát Komunistický manifest!"

Na výstavě Geralda Scarfeho

1. září 2012 v 11:18 Zbytek
Je to už asi měsíc, co jsem tam byla. Ale hlavní je, že jsem tam byla, a je jedno kdy. Ta výstava je úžasná. Jednak tam jsou samozřejmě návrhy těch slavných animací (kdo by neznal kladívka...), ale taky politické karikatury, "hezky" vyobrazení Thatcherová, Brežněv, Kennedy... Navíc tam pouštěli film "The Wall" (ale jak jsem zjistila, bylo to hrozně potichu, takže abych slyšela Floydy, musela jsem vlézt až málem do obrazovky, a taky to nebyl celý film, jenom ty části kde jsou Geraldovy animace). Ale výstava je to skvělá, byl tam puštěný i dokument přímo o Geraldovi a jak jsem na to tak koukala, Gerald musí být strašně skvělý člověk (vyprávěl tam o tom, jak ho poslali do Vietnamu jako reportéra a jaké to bylo - na jeho kresbách je jasný odpor k válce).